PŘEJMENOVÁNÍ V SSSR

Tučným písmem jsou označeny dnešní platné názvy. Pokud není uvedena zkratka státu, jedná se o lokalitu v Ruské federaci.

TAJEMNÍCI A OSTATNÍ ZASLOUŽILÍ NA MAPÁCH:
(tj. slavné osobnosti, které dostaly město za sovětské vlády, včetně již dávno nežijících)

Abovjan (1963 - dodnes) - Elar, ARM
Abovjan, Chačatur (1805-1848) - spisovatel a překladatel, zakladatel novodobé arménské literatury
Andropov (1984-89) - Rybinsk, v letech 1946-57 Ščerbakov
Andropov, Jurij Vladimirovič (1914-1984) - komunistický činitel, pův. diplomat (velvyslanec v Maďarsku 1956), pak dlouholetý šéf KGB, nakonec generální tajemník ÚV KSSS (1982-4)
Arsenjev (1952-dodnes) - Semjonovka
Arsenjev, Vladimir Klavdijevič (1872-1930), vědec, výzkumník na Dálném východě
Arťom - zal.1924 (v Přímořském kraji)
Arťomovsk (1924-dodnes) - Bachmut, UKR
Arťom, Fjodor Andrejevič (v.jm. Sergejev, 1883-1921) - stranický činitel, aktivní na Ukrajině za občanské války, 1920-21 tajemník Moskevského výboru RKS(b)
Azizbekov (zal. 1956 - cca 1993) - Vajk, ARM
Azizbekov, Mešadi Azim-bek-ogly (1876-1918) - azerbajdžánský komunista, revolucionář (1905-7 i 1917); popraven jako jeden z 26 bakuských komisařů
Babuškin (1941-dodnes) - Mysovsk
Babuškin, Ivan Vasiljevič (1873-1906) - revolucionář, přítel Lenina, zemřel ve vyhnanství v Mysovsku
Bagrationovsk>(1946-dodnes) - Preußisch Eylau
Bagration, Pjotr Ivanovič (1765-1812) - gruzínský kníže, generál, padl v bitvě u Borodina
Baumanabad (1931-36) - do 1931 Saryj Komar, 1936-63 Kirovabad, od 1963 Pjaňdž, TDZ
Bauman, Karl Janovič (1892-1937) - lotyšský rodák, účastník VŘSR v Kyjevě, ve 30.letech v čele Středoasijského výboru VKS(b); oběť stalinských čistek
Beringovskij (1957-dodnes) - Ugoľnyj
Bering, Vitus (1681-1741) - mořeplavec
Brežněv (1982-88) - Naběrežnyje Čeľny
Brežněv, Leonid Iljič (1906-1982) - stranický činitel v Moldávii a Kazachstánu, 1960-64 předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, 1964-82 generální tajemník ÚV KSSS
Buďonnovka (asi 1920-1958?) - pův. Novonikolajevsk, nyní Novoazovsk, UKR
Buďonnovsk (1924-57, 1973-dodnes) - pův. Gorod Svjatovo Kresta , 1957-73 Prikumsk
Buďonnyj (1920-58) - pův. Birjuč, od 1958 Krasnogvardějskoje (Bělgorodská oblast)
Buďonnyj, Semjon Michajlovič (1883-1973) - maršál, hrdina občanské války; za 2. sv. války zcela selhal
Bujnaksk (1922-dodnes) - Temir-chan-šure
Bujnakskij, Ullubij Danijalovič (1890-1919) - bojovník za sovětskou vládu v Dagestánu, popraven
Cchakaja (1976-89) - Senaki , v letech 1933-76 Micha Cchakaja
Cchakaja, Michail (Micha) Grigorjevič (1865-1950) - gruzínský revolucionář (poprvé zatčen za revoluční činnost už 1886, pak účastník všech možných dalších revolucí), za SSSR čelný představitel KSSS v Zakavkazsku
Culukidze (1936-89) - Choni
Culukidze, Alexandr Grigorjevič (1876, Choni-1905) - gruzínský literární vědec, organizátor dělnických stávek, teoretik marxismu
Čajkovskij - zal. 1955
Čajkovskij, Pjotr Iljič (1840-1893) - hudební skladatel
Čapajev (1939-dodnes) - Lbiščensk (Uralská oblast), KAZ
Čapajevsk (1929-dodnes) - pův. Ivaščenkovo, 1927-29 Trock
Čapajev, Vasilij Ivanovič (1887-1919, Lbiščensk), hrdina občanské války
Čaplygin (1948-dodnes) - Raněnburg (Lipecká oblast)
Čaplygin, Sergej Aleksejevič (1869, Raněnburg - 1942) - mechanik, aerodynamik (žák Žukovského)
Čarencavan (1967-dodnes) - Lusavan, ARM
Čarenc, Jegiše Abgarovič (v.j. Sogomojan, 1897-1937) - arménský básník, socialistický realista (Balada o Vladimíru Iljiči, 1924), překladatel
Čechov (1946-dodnes) - Noda (Sachalin)
Čechov (1954-dodnes) - Lopasňa
Čechov, Anton Pavlovič (1860-1904), spisovatel, dramatik
Čekalin (1944-dodnes) - Lichvin (Tulská oblast)
Čekalin, Alexandr Pavlovič (1925-1941) - partyzán, rozvědčík (popraven nacisty)
Černěnko (1985-88) - Šarypovo
Černěnko, Konstantin Ustinovič (1911-1985) - dlouholetý stranický činitel (Sibiř, Moldávie, člen ÚV), v letech 1984-85 generální tajemník ÚV KSSS
Čerňjachovsk (1946-dodnes) - Insterburg
Čerňjachovskij, Ivan Danilovič (1906-1945) - generál Rudé armády; padl u Insterburgu
Čerskij -zal. asi 1960 (Jakutsko)
Jan Czerski (1842-1875), polský geograf, badatel v oblasti Sibiře; na poslední ze svých výprav v Jakutsku zemřel
Čkalov (1938-57) - Orenburg
Čkalovsk (1937-dodnes) - Vasiljevo (Nižněgorodská oblast)
Čkalov, Valerij Pavlovič (1904, Vasiljevo - 1937), letec, velitel přeletu Moskva-Vancouver; zahynul při zkušebním letu
Dimitrov - zal. 1965, UKR
Dimitrovgrad (1972-dodnes) - Melekess
Dimitrov, Georgi (1882-1949) - bulharský komunistický politik, od r.1923 v emigraci, 1933 obžalovaný v tzv. lipském procesu; 1934-45 v SSSR (činitel Kominterny), po válce vůdce bulharské revoluce
Dněprodzeržinsk (1936-dodnes?) - Kamenskoje, UKR
Dzeržinskij, Felix Edmundovič (1877-1926) - revolucionář, 1924-26 sov. lid. komisař vnitra, zakladatel Čeky (sovětské tajné policie)
Dněpropetrovsk (1926-dodnes) - Jěkatěrinoslav
Petrovskij, Grigorij Ivanovič (1878-1958) - revolucionář, v letech 1917-19 lidový komisař vnitra, pak vedoucí činitel na Ukrajině (1919-39, kolektivizátor Ukrajiny). Jeden z mála starých bolševiků, který přežil stalinské čistky.
Dokučajevsk (1954-dodnes) - Jelenovskije Karjery
Dokučajev, Vasilij Vasiljevič (1840-1903) - vědec, zakladatel pedologie (nauky o půdách)
Dzeržinsk (zal. 1930) - Narjan-Mar; snad navrhovaný název, uvádí jen některé zdroje (i Narjan-Mar je dost ideologicky vhodný, neboť znamená v jazyce Něnců „Rudé město“)
Dzeržinsk (1938-dodnes) - Ščerbinovka, UKR (Doněcká obl.)
Dzeržinsk (1929-dodnes) - Rasťapino (Nižněnovgorodská oblast)
Dzeržinsk (asi 1945-1992) - Kojdanav, BEL
Dzeržinskij (zal. 1940-1966) - Sorsk, Chakasko
Dzeržinskij, Felix Edmundovič (1877-1926) - revolucionář, 1924-26 lid. komisař vnitra, zakladatel Čeky (sovětské tajné policie)
Džalilabad (1967-dodnes) - Astrachaň-Bazar, AZE
Mamedkulidze, Džalil (zv. Molla Nasreddin, 1866-1932) - azerbajdžánský básník
Džambul (1938-dodnes, podle kazašské verze Žambyl) - pův. Aulije-Ata, 1936-38 Mirzojan, KAZ
Džambul Džabajev (1846-1945) - kazašský básník, v závěru života také stranický činitel
Džordžiu-Dež (1965-90) - do 1918, 1943-65 a od 1991 Liski, 1918-43 Svoboda
Gheoghiu-Dej, Gheorghe (1901-1965), rumunský komunistický státník, předseda rady ministrů 1952-1955, předs. Státní rady 1961-1965
Engeľs (1931-dodnes) - Pokrovsk
Engels, Friedrich (1820-1895) - německý myslitel, jeden z tvůrců socialistické ideologie
Fizuli (1959-dodnes, psáno také Füzuli) - Karjagino, AZE
Fizuli, Muhammad Sulejman (1494-1556), azerbajdžánský básník
Frunze (1926-91) - Biškek, KGZ
Frunze, Michail Vasiljevič (1885, Biškek - 1925), politický a vojenský činitel, vojevůdce v občanské válce, 1924-25 náčelník gen. štábu Rudé armády
Furmanov (1941-dodnes) - Sereda
Furmanov, Dmitrij Andrejevič (1891-1926) - hrdina občanské války, spisovatel (životopisné dílo Čapajev)
Gagarin (1968-dodnes) - Gžatsk
Gagarin, Jurij Aleksejevič (1934-1968) - letec a kosmonaut, první člověk ve vesmíru
Gegečkori (1936-1989) - Martvili , GEO
Gegečkori, Alexej Alexandrovič (1887-1928) - gruzínský revolucionář, spolutvůrce VŘSR v Gruzii, pak významný stranický a státní činitel
Gorkij (1932-90) -Nižnyj Novgorod
Gorkij, Alexej Maximovič (v. j. Peškov, 1868-1936) - ruský spisovatel a dramatik
Gotval’d (1976-90) - Zmijev, UKR
Gottwald, Klement (1896-1953) - československý politik, od 1929 vedoucí představitel KSČ, 1948-53 československý prezident
Gusev (1946-dodnes) - Gumbinnen, Kaliningradská oblast
Gusev, S. I. (+ 1945) - kapitán Rudé armády, padl v bojích o Gumbinnen
Chalturin (1923-1992) - Orlov, Kirovská oblast
Chalturin, Stěpan Nikolajevič (1857-1882) - revolucionář, zakladatel Severního svazu ruských pracujících; popraven za zabití generála v souboji
Chamza (1974- dodnes) - pův. Vannovskij, v letech 1963-74 imeni Chamzi-Chakimzade
Chamza - Chakinzade, Nijazi (1889-1929) - uzbecký básník, zakladatel uzbecké sovětské poezie
Chmeľnickij (1954-dodnes) - Proskurov, UKR
Chmelnickij, Bogdan (1595-1657) - ukrajinský hetman, podílel se na spojení Ukrajiny s Ruskem (1654)
Iljičevsk - zal. asi 1955, UKR (Oděsská oblast)
Iljičevsk (1964-1992?) - pův. Norašen, nyní asi Šachrichan, AZE (Nachičevanská ASSR)
Iljič - druhé jméno V. I. Lenina (viz)
Imeni 26 Bakinskich Komissarov (?-asi do 1992) - Vyška, TRM
Imeni 26 Bakinskich Komissarov (zal. ? - asi do 1991) - 26 baki komissariari adina,AZE
26 komisařů z Baku, představitelé sovětské vlády, popraveni azerbajdžánskými nacionalisty v roce 1918; jejich vůdcem byl Stěpan Šaumjan (viz)
Ivano-Frankovsk (1962-dodnes) - Stanislav, UKR
Franko, Ivan Jakovlevič (1856-1916) - ukrajinský spisovatel a veřejný činitel, jeden z tvůrců moderní ukrajinské literatury
Ježovo-Čerkessk (1937-39) - do 1931 Batalpašinskaja, 1931-34 Batalpašinsk, 1934-37 Sulimov, od 1939 Čerkessk
Ježov, Nikolaj Ivanovič (1895-1939) - původně armádní činitel, v letech 1936-39 (v době největších čistek) šéf NKVD a lid. komisař vnitra; v roce 1939 zatčen a zmizel (pravděpodobně brzy popraven)
Kabakovsk (1934-37) - zal. 1926-34 a 1937-39 Naděždinsk, od 1939 Serov
Kabakov, Ivan Dmitrijevič (1891-1937), stranický činitel, vedoucí tajemník Uralské oblasti
Kaganovič (1935-57) - Těrnovsk, Moskevská oblast
Kaganovič (1935-57) - pův. Novotrojickoje, nyní Sokuluk, KGZ
Kaganovičabad (1935-57) - pův. Tugalan, nyní snad Bustonkala, TDZ
Kaganovičesk (1937-57) - pův. Staryj Čardžou, nyní ??? (obnoven původní název?)
Kaganovič, Lazar Mojsejevič (1893-1991) - revolucionář, blízký spolupracovník Stalina (1930-35 vedoucí tajemník v Moskvě, pak lid. komisař (ministr) železnic a dalších resortů, od 1947 vedoucí tajemník na Ukrajině); za Chruščova odsunut na penzi
Kalinin (1931-90) - Tver’
Kalinin (1935-dodnes) - Porsy, TRM
Kaliningrad (1946-dodnes) - Královec (Königsberg)
Kaliningrad (1936-96) - pův. Podlipki, nyní Koroljov
Kalinino (1935-92) - pův. Voroncovka, nyní Tašir, ARM
Kalininsk (?-1992) - Kupčin’, MLD
Kalinin, Michail Ivanovič (1875-1946), stranický a státní představitel, 1938-46 předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR
Kapsukas (1955-89) - Mariampole, LIT
Mickjavičius-Kapsukas, Vincas Simanovič (1880-1935) - litevský komunista, účastník VŘSR, pak představitel Litevsko-Běloruské SSSR (Litbel) a bojovník za komunistickou Litvu; od r. 1921 činitel Kominterny v Moskvě
Kazbegi (1921-dodnes) - Stěpancminda, GEO
Alexandr Kazbegi (1848, Stěpancminda - 1921), gruzínský spisovatel a překladatel
Kingisepp (1922-dodnes) - Jamburg (Leningradská oblast)
Kingisepp (1952-88) - Kuresaare, EST
Kingisepp, Viktor Eduardovič (1888-1922) - ruský a estonský revolucionář, představitel Estonské republiky rad; po její porážce popraven
Kirov (1935-dodnes) - Vjatka; zahraniční prameny uvádí návrat k názvu Vjatka, ruské (i oficiální) se drží názvu Kirov
Kirov (1936-dodnes) - Pěsočnaja (Kalužská oblast)
Kirovabad (1935-89) - Gjandža, AZE; 1804-1918 Jelizavetpoľ
Kirovabad (1936-63) - do 1931 Saryj Komar, 1931-36 Baumanabad, od 1963 Pjaňdž, TDZ
Kirovakan (1935-1995?) - Karaklis, nyní Vanadzor, ARM
Kirovograd (1935-dodnes) - pův. Jelizavetgrad (do 1924), krátce Zinovjevsk, UKR
Kirovograd (1936-dodnes) - Kalata (Jekatěrinburská oblast)
Kirovsk (1935-dodnes) - Chibinogorsk
Kirovsk (1953-dodnes) - založen 1929 jako Něvdubstroj
Kirov, Sergej Mironovič (1886-1934) - komunistický činitel, vedoucí tajemník v Leningradě ve 20. a 30. letech; Stalin jej nechal jako nebezpečného konkurenta zavraždit
Kotovsk (1935-dodnes) - Birzula, UKR (Oděská oblast)
Kotovsk (1940?-1992) - Hinceşti, MLD
Kotovskij, Grigorij Ivanovič (1881-1925) - rodák z Hinceşti, vůdce povstání bessarabských rolníků, hrdina občanské války
Koroljov (1996-dodnes) - pův. Podlipki, 1946-96 Kaliningrad
Koroljov, Sergej Pavlovič (1907-66) - raketový konstruktér, tvůrce prvních sovětských raket
Kropotkin (1920-dodnes) - Tichono-Zadonsk, Irkutská oblast
Kropotkin (1921-dodnes) - Romanovskij chutor (Krasnodarský kraj)
Kropotkin, Pjotr Alexejevič (1842-1921) - anarchista, poslán do vyhnanství na Sibiři; také geolog a sociolog
Kujbyšev (1935-dodnes) - Kainsk (Novosibirská oblast)
Kujbyšev (1935-90) - Samara
Kujbyšev (1935-91) - pův. Spassk, 1926-35 Spassk-Tatarskij, nyní Bulgar (Tatarstán)
Kujbyševka-Vostočnaja (1936-57) - pův. Alexandrovskoje, 1926-31 Alexandrovsk, 1931-36 Krasnopartizansk, nyní Bělogorsk
Kujbyšev, Valerian Vladimirovič (1888-1935) - stranický a státní činitel, ekonom (účastník VŘSR v Samaře)
Kungrad (1969-dodnes) - Železnodorožnyj, UZB (není zcela jisté, zda město bylo pojmenováno opravdu po něm)
Kun, Béla (1886-1939) - maďarský komunista, významný činitel Maďarské republiky rad, pak v exilu v SSSR, kde se nakonec stal obětí čistek
Kurčatov (1971-dodnes) - Semipalatinsk-21
Kurčatov, Igor Vasiljevič (1903-1960) - atomový fyzik, konstruktér první atomové elektrárny na světě
Lazovsk (před 1971-1992) - Singherei, MLD
Lazó, Sergej Georgijevič (1894-1920) - původně voják, jeden z vůdců revoluce na Sibiři a Dálném Východě, hrdina občanské války; popraven Japonci
Leninabad (1936-91) - Chodžent, TDZ
Leninakan (1924-90) - pův. Alexandropoľ, nyní Kumajri, ARM
Leningrad (1924-91) - Sankt Petěrburg
Lenino (?) - Sem’ Kolodězej, UKR (Krym)
Leninogorsk (1941-dodnes) - Ridder, KAZ
Leninogorsk (1955-dodnes) - Novaja Pismijanka, Tatarstán
Leninsk (1919-dodnes) - Prišib, Volgogradská oblast (město od 1963)
Leninsk (1938-dodnes?) - Assake, UZB
Leninsk (1958-dodnes) - Tjura-Tam, KAZ
Leninsk-Kuzněckij (1925-dodnes) - pův. Koľčugino, 1922-25 Lenino
Leninskij (1962-dodnes) - Nižněstalinsk, Jakutsko
Leninskij (1970-dodnes?) - Sardarova Karachana imeni, TDZ
Lenin, Vladimír Iljič (1870-1924) - sovětský politik, vůdce VŘSR a světového proletariátu; v letech 1917-24 předseda rady ministrů SSSR (do 1922 RSFSR)
Lermontov - zal. 1956
Lermontov, Michail Jurjevič (1814-1841) - spisovatel a dramatik (období romantismu); zahynul v souboji v kavkazském vyhnanství
Machačkala (1921-dodnes) - Petrovsk-Port
Dachadajev, Magomed Ali, zv. Machač (1882-1918) - revolucionář, bojovník za sovětskou vládu v Dagestánu; popraven bělogvardějci
Macharadze (1934-89) - Ozurgeti, GEO
Macharadze, Filip Jesejevič (1868-1941) - gruzínský politik, představitel KSSS
Majakovskij (1940-91) - Bagdadi, GEO
Majakovskij, Vladimir Vladimirovič (1893-1930) - ruský a sovětský básník, jeden z tvůrců sovětské poezie; spáchal sebevraždu (pravděpodobně z rozčarování ze sovětských poměrů)
Makarov (1946-dodnes) - Suritoru (Sachalin)
Makarov, Stěpan Osipovič (1848-1904) - admirál; padl v bojích o Port Arthur
Marks (1941-dodnes) - do 1920 Baronsk, 1920-41 Marksštat
Karel Marx (1818-1883) - německý filosof, tvůrce socialistické ideologie
Mendělejev (1967-dodnes) - Bonďjužskij (Tatarstán)
Mendělejev, Dmitrij Ivanovič (1834-1907) - chemik, profesor petrohradské univerzity, tvůrce periodického systému prvků; v Bonďjužském pracoval v chemické továrně
Mičurinsk (1932-dodnes) - Kozlov
Mičurin, Ivan Vladimirovič (1855-1935) - biolog, ovocnář (v Kozlově prožil valnou část života)
Micha Cchakaja (1933-76) - Senaki, v letech 1976-89 Cchakaja
Cchakaja, Michail (Micha) Grigorjevič (1865-1950) - gruzínský revolucionář (poprvé zatčen za revoluční činnost už 1886, pak účastník všech možných dalších revolucí), za SSSR čelný představitel KSSS v Zakavkazsku
Mikojan (asi 1935-1957) - původně Kešiškent, od 1957 Jechegnadzor, ARM
Mikojan-Šachar (zal. 1926-44) - 1944-57 Kluchori, od 1957 Karačajevsk
Mikojan, Anastas Ivanovič (1895-1978) - komunistický činitel; účastnil se revoluce v Baku (jako jeden z mála komisařů unikl), dlouholetý ministr vnitřního i zahraničního obchodu, předseda prezídia Nejvyššího sovětu 1964-65, spolupracovník Stalina i Chruščova
Mirzojan (1936-38) - pův. Aulije-Ata, od 1938 Džambul, KAZ
Mirzojan, Levon Isajevič (1897-1939) - stranický a státní činitel, působil v Zakavkazsku a ve 30. letech v Kazachstánu; skončil ve stalinských procesech
Molotov (1940-57) - Perm
Molotovsk (1940-57) - Nolinsk
Molotovsk (1938-57) - zal. 1936-38 Sudostroj, od 1957 Severodvinsk
Molotov, Vjačeslav Michajlovič (v.j. Skrjabin, 1890-1986) - komunistický politik, spoluracovník Stalina, předseda rady lidových komisařů 1930 - 1941, 1939-49 a 1953-57 ministr zahraničních věcí SSSR
Navoi (1958-dodnes) - Kermine, UZB
Navoi, Ališer (1441-1501) - uzbecký básník
Něstěrov (1951-dodnes) - Žolkev (Lvovská oblast), UKR
Něstěrov, Pjotr Nikolajevič (1887-1914, Žolkev) - letec-akrobat, padl v 1. sv. válce
Něstěrov (1946-dodnes) - Stahlupönen (Kaliningradská oblast)
Něstěrov, S. K. (+ 1945, Stahlupönen) - hrdina 2.sv. války
Nižněstalinsk (do 1961) - Leninskij, Jakutsko
Stalin, Josif Vissarionovič (1879-1953) - revolucionář, stranický a státní činitel, vedoucí představitel SSSR v letech 1924-1953, 1922 - 1952 generální tajemník ÚV VKS(b), předseda rady ministrů 1941 - 1953 (téměř neomezený vládce a diktátor)
Noginsk (1930-dodnes) - Bogorodsk
Nogin, Viktor Pavlovič (1878-1924) - komunistický novinář, za SSSR odborářský činitel
Novokujbyševsk - zal. 1946
Kujbyšev, Valerian Vladimirovič (1888-1935) - stranický a státní činitel, ekonom (účastník VŘSR v Samaře)
Ordžonikidze (1931-44 a 1957-91) - Vladikavkaz, 1944-54 Dzaudžikau (Osetinci tento název užívají dosud)
Ordžonikidze (1949-1989) - Charagauli, GEO
Ordžonikidze (asi po 1937-před 1971) - Jenakijevo, UKR
Ordžonikidzeabad (1936-92?) - pův. Jangibazar, nyní Kofarnikon, TDZ
Ordžonikidze, Grigorij Konstantinovič, řeč. Sergo (1886-1937) - stranický a státní činitel, dlouholetý lidový komisař těžkého průmyslu
Osipenko (1939-dodnes) - Novospassovka (rodiště Poliny O.)
Osipenko (1939-58) - Berďjansk
Osipenko, Polina Děnisovna (1907-1939) - letkyně, pilotka dálkových letů; zahynula při havárii
Panfilov (1942-dodnes) - Džarkent, KAZ
Panfilov, Ivan Vasiljevič (1892-1941) - generál, organizátor středoasijských oddílů ve 2. sv. válce (padl v bojích o Moskvu)
Perejaslav-Chmeľnickij (1943-dodnes) - Perejaslav, UKR
Chmelnickij, Bogdan (1595-1657) - ukrajinský hetman, podílel se na spojení Ukrajiny s Ruskem (1654)
Poltorack (1919-27) - Ašchabad, TRM
Poltorackij, Pavel Gerasimovič (1888-1918) - revolucionář, bojovník za komunistickou vládu ve střední Asii; zabit bělogvardějci
Prževalsk (1889-1921, 1939-1995?) - Kara-Köl, KGZ (objevuje se i poruštěná podoba Karakol, která je také správná - ruština je v Kyrgyzstánu i nadále úředním jazykem).
Prževalskij, Nikolaj Michajlovič (1829-1888) - ruský důstojník, přírodovědec, cestovatel po střední Asii; zemřel v Karakolu na počátku expedice
Pugačov (1918-dodnes) - Nikolajevsk (Saratovská oblast)
Pugačov, Jemeljan Ivanovič (1742-1775), vůdce rolnického povstání z let 1772-5
Puškin (1937-dodnes) - pův. Carskoje Selo, 1918-37 Dětskoje Selo
Puškino (1966-92) - Biljasuvar, AZE
Puškin, Alexandr Sergejevič (1799-1837) - ruský spisovatel, básník a dramatik, největší z klasiků ruské literatury
Salavat - zal. 1954
Salavat Julajev (1752-1800) - baškirský národní hrdina, jeden z vůdců Pugačovova povstání (1772-5), zemřel ve vězení
Serafimovič (1932-dodnes) - Usť-Medvědickaja (Volgogradská oblast)
Serafimovič, Alexandr (v.j. A.S. Popov, 1863-1949) - ruský a sovětský spisovatel (román z občanské války Železný potok, 1924), jeden ze zakladatelů Svazu spisovatelů SSSR
Serov (1939-dodnes) - zal. 1924 jako Naděždinsk, v letech 1934-37 Kabakovsk
Serov, Anatolij Konstantinovič (1910-1939) - letec, účastník občanské války ve Španělsku, pak hlavní inspektor sovětského letectva; zahynul při leteckém neštěstí
Sluck (1918-44) - Pavlovsk, Leningradská oblast
Sluckaja, Věra Klemenťjevna (1874-1917) - zubní lékařka, účastnice VŘSR; padla v boji s Kerenského oddíly (12.listopadu 1917)
Stachanov (1977-88) - Kadijevka, UKR; některé ukrajinské prameny dodnes uvádí název Stachanov
Stachanov, Alexej Grigorjevič (1906-1977) - horník - rekordman, čítankový úderník; za přestavby vyšlo najevo, že za jeho výsledky byly prací většího počtu lidí
Stalinabad (1929-61) - pův. Ďušanbe, nyní Dušanbe, TDZ
Stalingrad (1925-61) - pův. Caricyn, nyní Volgograd
Staliniri (1934-61) - Cchinvali, GEO
Stalino (1925-61) - pův. Juzovka, nyní Doněck, UKR
Stalinogorsk (1934-61) - pův. Bobriki, nyní Novomoskovsk
Stalinsk (1932-61) - pův. Kuzněck a Kuzněck-Sibirskij, nyní Novokuzněck
Stalin, Josif Vissarionovič (1879-1953) - revolucionář, stranický a státní činitel, vedoucí představitel SSSR v letech 1924-1953, 1922 - 1952 generální tajemník ÚV VKS(b), předseda rady ministrů 1941 - 1953 (téměř neomezený vládce a diktátor)
Stěpanakert (1923-91) - Chankendy, AZE
Stěpanavan (1924-dodnes) - Džalil-Ogly, ARM
Šaumjan, Stěpan (1888-1918) - revolucionář, vůdce komuny v Baku; popraven jako první z 26 komisařů
Stučka (zal. 1967-1991) - Aizkraukle, LAT
Stučka, Pjotr Ivanovič (1865-1932) - lotyšský komunista, účastník VŘSR a pokusu o republiku rad v Lotyšsku, později činitel Kominterny
Sulimov (1934-37) - do 1931 Batalpašinskaja, 1931-34 Batalpašinsk, 1937-39 Ježovo-Čerkessk, od 1939 Čerkessk
Sulimov, Daniil Jegorovič (1890-1937) - revolucionář, stranický a státní činitel, předseda rady lidových komisařů RSFSR; skončil ve stalinských čistkách
Sverdlovsk (1924-91) - Jekatěrinburg
Sverdlov, Jakov Michajlovič (1885-1919) - revolucionář, tvůrce sovětské ústavy; pravděpodobně oběť atentátu
Šaumjani (1925-91?) - Šulavery, GEO (obnovení názvu pravděpodobné, ale nepotvrzené)
Šaumjanovsk (1938-91?) - pův. Nižnyj Agdžakend, nyní ???
Šaumjan, Stěpan (1888-1918) - revolucionář, vůdce komuny v Baku; popraven jako první z 26 komisařů
Ščerbakov (1940-57) - Rybinsk, 1984-89 Andropov
Ščerbakov, Alexandr Sergejevič (1901-1945) - vojenský a stranický činitel, náčelník Hlavní politické správy za 2. sv. války (1942-45); švagr A. A. Ždanova
Ševčenko (1964-91) - Aktau, KAZ
Ševčenko, Taras Hryhorjevyč (1814-1861) - ukrajinský básník a malíř, revoluční demokrat (v Aktau ve vyhnanství)
Ščors (1935-dodnes) - Snovsk (Černigovská oblast), UKR
Ščors, Nikolaj Alexandrovič (1895, Snovsk - 1919) - důstojník, hrdina občanské války
Tol’jatti (1964-dodnes) - Stavropol’
Togliatti, Palmiro (1893-1964), italský komunista, zakladatel a dlouholetý vedoucí představitel KS Itálie
Torez (1964-dodnes) - Čisťjakovo, UKR
Thorez, Maurice (1900-1964) - francouzský komunistický politik
Trock (1923-29) - Gatčina, v letech 1929-44 Krasnogvardějsk
Trock (1927-29) - pův. Ivaščenkovo, od 1929 Čapajevsk
Trockij, Lev Davidovič (1879-1940) - revolucionář, blízký spolupracovník Lenina, autor manifestu Kominterny; lidový komisař zahr. věcí 1917/18, vojenství 1918 - 1925, jako Stalinův rival odeslán do vyhnanství (1927), donucen k emigraci (1929) a nakonec zabit v Mexiku.
Uljanovsk (1924-dodnes) - Simbirsk
Uljanov - rodné příjmení V. I. Lenina (viz)
Ustinov (1985-87) - Iževsk
Ustinov, Dmitrij Fjodorovič (1908-1984) - vojenský činitel, vedoucí výroby zbraní za 2. sv. války, pak ministr, maršál a stranický funkcionář, ministr obrany SSSR (1976-84)
Vorošilov (1935-57) - pův. Nikolsk, 1926-35 Nikolsk-Ussurijskij, od 1957 Ussurijsk
Vorošilovgrad (1935-58, 1970-90) - Lugansk, UKR
Vorošilovsk (1935-43) - Stavropoľ
Vorošilovsk (1931-61) - pův. Aľčevsk, 1961-1992 Kommunarsk, nyní opět Aľčevsk
Vorošilov, Kliment Jefimovič (1881-1969), maršál, stranický a státní činitel, spolupracovník Stalina (ministr obrany 1934-40, náměstek předsedy vlády, 1953-60 předseda prezidia Nejvyššího sovětu)
Zagorsk (1930-91) - Sergijev Posad, 1919-30 Sergijev
Zagorskij, Vladimir Michajlovič (v. j. Lubockij, 1883-1919) - revolucionář, účastník VŘSR; zabit esery při atentátu
Zinovjevsk (1924-35) - pův. Jelizavetgrad, nyní Kirovograd, UKR
Zinovjev, Grigorij Jevsejevič (1883, Jelizavetgrad - 1936) - stranický činitel, nejbližší spolupracovník Lenina; vůdčí představitel po jeho smrti zprvu spolupracoval se Stalinem, ale pak se stal jako hlavní představitel tzv. levé opozice jednou z  obětí čistek.
Ždanov (1948-89) - Mariupol’, UKR
Ždanovsk (1939-1992) - Bejlagan, AZE
Ždanov, Andrej Alexandrovič (1896, Mariupoľ - 1948) - politický komisař za občanské války, nástupce Kirova v čele leningradské stranické organizace, hlavní ideolog KSSS ve 30. a 40. letech.
Žukovo (1974-dodnes) - Ugodskij Závod
Žukov, Georgij Konstantinovič (1896-1974) - vojevůdce, hlavní velitel a stratég Rudé armády za 2. světové války; za Chruščova obviněn z bonapartismu a dožil v ústraní.
Žukovskij (1947-dodnes) - Stachanovo (Moskevská obl.)
Žukovskij, Nikolaj Jegorovič (1847-1921) - mechanik, aerodynamik, letecký konstruktér

OSTATNÍ „IDEOLOGICKÁ“:
Arzamas-16 (do 1991) - Sarov
Celinograd (1961-91) - pův. Akmolinsk, 1991-98 Akmola, nyní Astana, KAZ
Čeljabinsk-70 (do 1992) - Sněžinsk
Červonoarmějsk (1935-dodnes) - Pulin (Žitomirská oblast), UKR
Červonoarmějsk (1939-dodnes) - Radzivilov (Rovenská oblast), UKR
Elektrostaľ (1938-dodnes) - Zatišje
Kaspiskij (1944-92) - Lagaň (Kalmykie)
Názvy některých měst v Kalmykii byly po vystěhování Kalmyků změněny, aby „proradné Kalmyky“ pokud možno nic nepřipomínalo.
Komintern (1938-43?) - Marganěc, UKR
Komintern (1939-43?) - Novošachtinsk (Rostovská oblast)
Kommunarsk (1961-1992) - pův. Aľčevsk, 1931-61 Vorošilovsk, nyní opět Aľčevsk, UKR
Komsomolsk na Amure (1932-dodnes) - Permskoje
Krasnoarmějsk (1938-dodnes) - Grišino, UKR (Doněcká oblast)
Krasnoarmějsk (1942-dodnes) - do 1926 Goľyj Karamyš, 1926-42 Baľcer (Saratovská oblast)
Krasnogvardějsk (1929-44) - pův. a nyní Gatčina, 1923-29 Trock
Krasnogvardějskoje (1945-dodnes) - Kurman-Kemeľči, UKR (Krym)
Název změněn pravděpodobně v souvislosti s vystěhováním Krymských Tatarů na Sibiř v roce 1944 (obdobně Kaspijskij či Stěpnoj u Kalmyků).
Krasnogvardějskoje (1958-dodnes)- pův. Birjuč, 1920-1958 Buďonnyj (Bělgorodská oblast)
Krasnopartizansk (1931-36) - Alexandrovskoje, 1926-31 Alexandrovsk, 1936-57 Kujbyševka-Vostočnaja, od 1957 Bělogorsk
Krasnyj Luč (1926?-dodnes) - Krindačovka, UKR
Okťjabrsk (1967-dodnes) - Kandagač (Akťubinská oblast), KAZ
Oktěmberian (1932-1996?) - původně Sardarabad, nyní Armavir, ARM
Partizansk (1972-dodnes) - Sučan (Přímořský kraj)
Pěrvomajsk (do 1939 ?) - Oľviopoľ, UKR (Nikolajevská oblast)
Pěrvomajsk (do 1939 ?) - Petromarievka, UKR (Luganská oblast)
Pěrvomajsk (1951-dodnes) - Tašino (Nižněgorodská oblast)
Pěrvomajskij (do 1977) - Novodvinsk (Archangelská obl.)
Petrokreposť (1944-92) - Šlissel’burg
Semipalatinsk-21 (do 1971) - Kurčatov
Stepnoj (1944-57) - Elista
Názvy některých měst v Kalmykii byly po vystěhování Kalmyků změněny, aby „proradné Kalmyky“ pokud možno nic nepřipomínalo.
Šachtinsk (1953-dosud) - pův. Zapadno-Gruppskij, do 1953 Katyk, UKR (Doněcká oblast)
Těučežsk (1976-92) - Adygejsk
Volchovstroj (zal. 1929-1940) - Volchov

Po celém Rusku (a dalších republikách) navíc byla řada měst pojmenovaných podle rudé barvy (a s dalšími ideologickými názvy), jejichž názvy jsou pro laika neznalého orientálních jazyků těžko přeložitelné: patří sem např. Narjan-Mar, Kyzyl, Kzyl-Orda, Ulan-Ude a další.

PŘEJMENOVÁNÍ:
(názvy buď z carských dob, nebo za sovětské vlády založených měst, změněných během existence SSSR)

Akkerman (do 1944) - Bělgorod - Dněstrovskij, UKR
Alexandropoľ (do 1924) - 1924-91 Leninakan, nyní Kumajri, ARM
Alexandrovsk (do 1921) - Zaporožje, UKR
Alexandrovsk (do 1939) - Poljarnyj
Alexandrovsk-Gruševskij (do 1920) - Šachty (Rostovská oblast)
Alexejevsk (do 1924) - Svobodnyj (Amurská oblast)
Begovat (do 1964) - Bekabad, UZB
Bělocarsk (do 1918) - 1918-26 Chem-Beldyr, od 1926 Kyzyl
Carevokokšajsk (do 1919) - Krasnokokšajsk, od 1927 Joškar-Ola
Caricyn (do 1925) - 1925-61 Stalingrad, nyní Volgograd
Carskoje Selo (do 1917) - 1917-37 Dětskoje Selo, od 1937 Puškino
Česnokovka (do 1962) - Novoaltajsk
Davalu (zal. 1929 - 1962?) - Ararat, ARM
Dmitrijevskoje (do 1931) - Makejevka, UKR
Dmitrijevskoje (nejpozději do 1944) - Talas, KGZ
Gorod Svjatovo Kresta (do 1924) - Buďonnovsk, v letech 1957-73 Prikumsk
Ivanovo-Vozněsensk (do 1932) - Ivanovo
Ižma (do 1957) - Sosnogorsk, Komi
Jekatěrinodar (do 1920) - Krasnodar
Jelizavetgrad (do 1925) - krátce Zinovjevsk, od 1935 Kirovograd, UKR
Jelizavetpoľ (1804-1918) - Gjandža, AZE; 1935-91 Kirovabad
Katta-Karši (do 1921) - Karši, UZB
Konstantinograd (do 1922) - Krasnograd, UKR
Lopatino (do 1940) - Volžsk (Marijsko)
Maklakovo (do 1975) - Lesosibirsk
Merv (do 1937) - Mary, TRM
Mirzačuľ (do 1961) - Gulistan, UZB
Monče Guba (do 1937) - Mončegorsk
Moskovskij (do 1970) - Šachrichan (Andižanská oblast), UZB
Muchtuja (do 1963) - Lensk, Jakutsko
Novaja Buchara (do 1935) - Kagan, UZB (Bucharská oblast)
Novomariinsk (do 1923) - Anadyr
Novonikolajevsk (do 1925) - Novosibirsk
Novourgenč (do 1929) - Urgenč, UZB
Novyj Čardžou (do 1937) - Čardžou, TRM
Nucha (do 1968) - Šeki, AZE
Obdorsk (do 1933) - Salechard
Obiralovka (do 1939) - Železnodorožnyj (Moskevská oblast)
Ojrot-Tura (1928-1948) - pův. Ulapa, nyní Gornoaltajsk
Oľžeras (zal. 1946-1955) - Meždurečensk (Kemerovská oblast)
Oranienbaum (do 1948) - Lomonosov
Osťjako-Vogulsk (do 1940) - Chanty-Mansijsk
Perovsk (do 1925) - Kzyl-Orda, KAZ
Petěrgof (do 1944) - Petrodvorec
Petroalexandrovsk (do 1920) - Turtkuľ, UZB (Karakalpakistán)
Petromarievka (do 1939 ?) - Pěrvomajsk, UKR (Luganská oblast)
Petropavlovskij Port (do 1924) - Petropavlovsk - Kamčatskij
Propojsk (do 1945) - Slavgorod, BEL
Proskurov (do 1954) - Chmel’nickij, UKR
Romanovsk-na-Murmaně (do 1917) - Murmansk
Rybač’je (1930-92) - Yssyk-Kul’, KGZ
Samarkandskij (do 1945) - Temir-Tau, KAZ
Sarepta (do 1920) - Krasnoarmějsk, od 1931 součást Stalingradu - Volgogradu
Skobelev (1907-1924) - pův. Novyj Margelan, nyní Fergana, UZB
Sorokino (do 1938) - Krasnodon, UKR
Stanislav (do 1962) - Ivano-Frankovsk, UKR
Šatilki (do 1961) - Světlogorsk, BLR
Ščeglovsk (do 1932) - Kemerovo
Šichrany (do 1920) - Kanaš, Čuvašsko
Tentek (do 1961) - Šachtinsk, KAZ
Troickosavsk (do 1932?) - Kjachta (Burjatsko)
Turjinskije Rudniki (do 1944) - Krasnoturjinsk
Ulapa (do 1928) - Ojrot-Tura (1928-1948) - Gornoaltajsk
Usolje (do 1940) - nyní Usolje-Sibirskoje
Usť - Abakanskoje (do 1931) - Abakan. Chakasko
Usť - Sysolsk (do 1930) - Syktyvkar
Vaenga (do 1951) - Severomorsk
Vagaršapat (do 1945) - Ečmiadzin, ARM (možná znovu přejmenován)
Verchněudinsk (do 1934) - Ulan-Ude
Věrnyj (do 1921) - Alma-Ata, nyní Almaty, KAZ
Vladimirovka (do 1905) - 1905-46 Tojohara, pak Južno-Sachalinsk
Voskresensk (do 1930) - Iskra (Moskevská obl.)
Žoltaja Reka (do 1957) - Žoltyje Vody, UKR


MĚSTA NA PŘIPOJENÝCH ÚZEMÍCH:

Od Finska:
Kojvisto (do 1948) - Primorsk
Petsamo (do 1948) - Pečenga
Terioki (do 1948) - Zelenogorsk
Viipuri (do 1948) - Vyborg

Od Německa:
Cranz (do 1946) - Zelenogradsk
Darkemen (do 1946) - Ozersk
Fischhausen (do 1946) - Primorsk
Friedland (do 1946) - Pravdinsk
Gerdauen (do 1946) - Železnodorožnyj
Gumbinnen (do 1946) - Gusev
Insterburg (do 1946) - Čerňjachovsk
Königsberg (do 1946) - Kaliningrad
Labiau (do 1946) - Polessk
Lazdenen (do 1946) - Krasnoznamensk
Neuhausen (do 1946) - Gurjevsk
Pillau (do 1946) - Baltijsk
Preußisch Eylau (do 1946) - Bagrationovsk
Rauschen (do 1946) - Světlogorsk
Stahlupönen (do 1946) - Něstěrov
Tilsit (do 1946) - Sovětsk

Od Japonska:
Esotoru (do 1946) - Uglegorsk
Chonto (do 1946) - Neveľsk
Maoka (do 1946) - Cholmsk
Naichoro (do 1946) - Gornozavodsk
Najosi (do 1946) - Lesogorsk
Noda (do 1946) - Čechov
Otomari (do 1946) - Korsakov
Sana (do 1947) - Kurilsk
Sikuka (do 1946) - Poronajsk
Suritoru (do 1946) - Makarov
Tojohara (do 1946) - Južno-Sachalinsk
Tomarioru (do 1946) - Tomari
Toro (do 1946) - Šachťorsk

PŘEJMENOVÁNÍ PO ZÁNIKU SSSR:
(nejsou zde uvedena města, jimž byl navrácen původní název; není uveden ani Koroljov u Moskvy, kde byl až roku 1996 realizován starší návrh)

Akmola (1991-1996) - do 1961 Akmolinsk, 1961-91 Celinograd, od 1998 Astana
Bogdanovka (do 1992?) - Ninocminda, GEO
Groznyj (do 1996) - krátce Džochar-gala, nyní Sölž-gala - ruská administrativa nadále používá ruský původní název; objevuje se (mj. ve zprávách čečenských povstalců) i forma Džochar
Gurjev (do 1991) - Atyrau, KAZ
Krasnovodsk (do 1994) - Turkmenbaši, TRM
Kutkašen (do 1992?) - Gabelja, AZE
Usť-Ordynskij (do 1991) - Usť-Orde; Rusové stále užívají svou formu názvu
Vartašen (do 1992?) - Oguz, AZE
Zaslavľ (do 1992?) - Belorus', BEL
PŘÍRODNÍ JEVY:
Moča (řeka) - po 1929 Čapajevka
nejvyšší hora SSSR - pův. Garmo, 1925-59 Pik Stalina, 1959-93 Pik Kommunizma, nyní Qualli Garmo



Literatura:

Atlas SSSR (kapesní vydání), Moskva 1987.
Bašovský, O. a kol.: Malá encyklopédia Sovietského zväzu. Bratislava 1977.
Bolšaja sovětskaja enciklopedija. Různá vydání, Moskva 1951-1975.
Geografija Rossiji -enciklopedija. Moskva 1998.
Liščák, V. - Fojtík, P.: Státy a území světa. Praha 1998.
Medveděv, R.: Stalin a stalinizmus. Bratislava 1990.
The MacMillan World Atlas. London 1998.
Vávrová (bez křestního jména): Stalinovo jméno na mapách. Lidé a země 2, 1953, s. 272-274.
Velký atlas světa. Praha 1988, 1992, 1997.

Dále bylo použito databáze ČTK a řady dalších atlasů a statistických přehledů, a také zdrojů z internetu..

Doplňky a připomínky lze posílat na e-mailovou adresu redakce, stránka bude průběžně podle nových poznatků aktualizována a doplňována. Změny jsou označovány červenou barvou.
Poslední aktualizace proběhla: 27. 2. 2000.
Pozn.: Všechny letopočty jsem se snažil co nejvíce zpřesnit, ale ne vždy se mi to zcela zdařilo. Nejisté jsem označoval otazníkem. Řada menších měst svůj název změnila asi také, ale nepodařilo se mi změnu zachytit.
Názvy, u nichž došlo k menším či větším změnám pravopisu vzhledem k zavedení jiné jazykové verze (např. Akťubinsk - Aqtöbe, KAZ), jsem neevidoval, neboť zde nejde o skutečnou změnu názvu, nýbrž jen o modifikaci.


Připravil: Jiří Martínek